... kdyby viděli moji včerejší cestu do Cardiffu.
Váš velšský poník (jakože já) se rozhodl, že vás všechny zahrne várkou prvních dojmů. Jak už jsem naznačila výš, všechno začalo mojí cestou z Hertfordu do Cardiffu. Jasně, mohla jsem jet rovnou z letiště z Londýna, ale nač to mít jednoduché, když si to můžu trochu ztížit, žejo.
Už v sobotu večer jsem tedy odjela z letiště do Hertfordu, kde už pár let bydlí moje mamka. Nejsem úplně mamánek, ale přiznám se, že se docela dost hodí to vědomí, že tu mám nějaký zázemí. V neděli jsem vyrazila z Hertfordu do Londýna- Paddingtonu, odkud jsem nabrala vlak směr Bristol. Bylo to takové v pohodě, po cestě jsem viděla zeleň, byly tam ovečky, koníčci, srnečky... a výluka. Wait, to nebylo v plánu! Panika, panika, vystupuju a nakonec nějak nacházím náhradní dopravu do Cardiffu. Ono se totiž normálně jezdí nějakým tunelem, ale protože dorazila Šestáková, museli na měsíc tunel zavřít a udělat z toho trochu challenge.
Do Cardiffu jsem dojela někdy po půl deváté večer po šesti hodinách jízdy, kdy jsem si připadala jako Frodo, který místo prstenu veze slivovici, aby ji v Mordoru zničil vypitím. Pak jsem to ale vykombila jako Jack, řekla jsem si, že je to vlastně sranda a kolem deváté jsem už byla u hradu, kde mě nabral Lukáš, což je Ostavák, který tu žije se svojí slovenskou přítelkyní a bratrancem, a u kterých budu bydlet. Jsou nejvíc v pohodě, hned po příjezdu mi všechno ukázali, nalámali jsme do sebe dva panáky slivky a dostala jsem talíř naprosto luxusních boloňských špaget (ano, když jsem ve stresu, hodně jím) a klíče od bytu, který mají hodně zajímavej přívěsek (viz fotka). Myslím, že to u nich bude super, i když mi říkali, že jsem radši měla bydlet se studentama, abych nasála tu atmosféru. Ale tak pařit můžu vždycky, žejo.
Dneska jsem se vydala na zápis. Čekala jsem škrobenou klasiku ve stylu "Ahoj, tady máte vaše rozvrhy, bla bla", ale přišlo něco mnohem lepšího. Slavobrána z balonků, spousta stánků plných jídla, letáčků a různých drobných pitominek, který hrozně moc potřebujete. Nejvíc top je stánek unie gayů a lesbiček, kde mají koš plný kondomů. Prostě nejvíc pohoda, DJ tady mixuje hudbu a všichni jsou hrozně vysmátý. Za chvilku mám sraz se svým course leaderem, tak doufám, že se tam konečně dozvím něco o rozvrhu. Tak zatím čau a hezký počtení!
PS: Zapomněla jsem napsat, že mám nový kámoše. A jsou to Češi. Jo, říkala jsem si, že je nebudu podvědomě vyhledávat, ale člověk je tak nějak rád, když slyší jazyk, kterýmu najednou rozumí. Protože angličtina s velšským přízvukem je hardcore.
Žádné komentáře:
Okomentovat