Proč píšu? Přiznejme si to na rovinu, jsem tak trochu grafoman. Píšu pro jeden skvělej kariérní showroom (o tom se třeba někdy rozpovídám), mám i svůj elektrodeníček (o tom se doufám NIKDY nerozpovídám) no a teď po řadě příslibů, který jsem dala sobě i jinejm lidem začal vznikat tenhle blog. Tak doufám, že vás bude bavit, a že se z něj stane třeba oblíbený nástroj vaší prokrastinace (stejně jako můj).
Teď momentálně sedím na letišti ale předtím, než jsem sem dorazila, prožila jsem dopoledne plný balení a záchvatů paniky. Půlku mýho kufru zabírá chlast a kilo slaniny (bohužel nic z toho není pro mě), tu druhou kosmetika a "oblečení, bez kterýho se určitě neobejdu, protože ve Walesu rozhodně nehodlám nakupovat" (haha). Po zvážení jsem zjistila, že jsem asi 2 a půl kila nad limitem, načež jsem zpanikařila, přeházela trička do příručního zavazadla a vyhodila jednu voňavku, pyžamo, pár svetrů, marmelády od babičky (sorry babi), Becherovku pro máminýho přítele a na sebe si narvala zimní kabát. A prošlo to, na letišti mi to ukázalo krásných 22,2 kilo. Škoda tý Bechcrovky, no. Příště musim trochu víc zariskovat. Teď jsem do sebe narvala balíček M&M's, užívám si cukrový delírko a říkám si, že to by asi tak na úvod stačilo. Mějte se blaze a jestli chcete, sledujte mě. Já budu sledovat všechno okolo a pak se s váma o to podělím. ;)
Vaše Týna
PS: Budu psát nespisovně. Protože mě to víc baví. A vás to bude taky víc bavit. :P
Žádné komentáře:
Okomentovat